Plzeňáci, všichni tu žijeme, denně procházíme historickým centrem, míjíme katedrálu svatého Bartoloměje, Velkou synagogu, určitě jsme se někdy byli podívat v historickém podzemí, zoologické zahradě, Tylově divadle či Západočeském muzeu. Ale kdo z nás vlastně ví, jaká je skutečná historie našeho krásného města? A kdo vlastně ví, že dnešní Plzeň doopravdy není tou původní Plzní?
Kořeny našeho města totiž sahají do skutečně dávné minulosti a původní Plzeň nestála tam, kde leží dnes, ale několik kilometrů jihovýchodněji na vrchu Hůrka u dnešního Starého Plzence. Právě zde vznikl už na přelomu 9. a 10. století významný přemyslovský hrad Plzeň, který byl vybudován pravděpodobně mezi lety 895 až 915 za vlády knížete Spytihněva. Díky své strategické poloze střežil důležitou obchodní stezku vedoucí z Prahy do bavorského Řezna a patřil k nejvýznamnějším mocenským centrům západních Čech.
První písemná zmínka o Plzni pochází z roku 976 z kroniky Dětmara z Merseburku. Kronikář zde popisuje bitvu u přemyslovského hradu Plzeň, v níž kníže Boleslav II. porazil vojska německého krále a císaře Oty II. Tato zmínka potvrzuje nejen existenci tehdejší Plzně, ale také její zásadní vojenský význam při obraně českého státu. V historických pramenech se přitom objevuje řada názvů, například Pilisini urbs, Pilisin, Plizeni, Plizen, Pilzen, Pelzen nebo Pislen.
Během následujících staletí se podhradí rozrostlo ve významné obchodní a správní centrum s několika kostely a čilým životem. Ve 13. století už však původní hradiště přestávalo vyhovovat potřebám rozvíjejícího se království. Český král Václav II. proto kolem roku 1295 rozhodl o založení nového královského města na soutoku řek Mže a Radbuzy. Tím vznikla dnešní Plzeň, tenkrát nazývaná jako Nová Plzeň, zatímco původní hradiště začalo být postupně označováno jako Stará Plzeň a od roku 1442 se v písemných pramenech již objevuje název Starý Plzenec.
Historický přehled
X. století
976: první zpráva o hradu Plzni (tj. dnešní Starý Plzenec)
992: biskup sv. Vojtěch dle legendy založil malý klášter a kostel Panny Marie, dnes sv. Jiří v Doubravce (stávající kostelík je pravděpodobně o něco mladší)
XIII. století
1295: z příkazu krále Václava II. bylo lokátorem Jindřichem založeno město nazvané Nová Plzeň na ploše přibližně 20 hektarů a s půdorysem pravoúhlé sítě 15 ulic a náměstí
XIV. století
1307: první písemná zmínka o pivovaru v Plzni (plzeňský měšťan Wolfram Zwinillinger odkazuje kostelu sv. Bartoloměje pivovar se sladovnou), na listině nejstarší dochovaná městská pečeť
1320: Jan Lucemburský listinou z 8. října 1320 stvrdil městu všechna práva, která získalo od Václava II., a nově vyměřil rozlohu města na 178 lánů
1328: první zmínka o městské latinské škole
XV. století
1411: Mistr Jan Hus napsal Plzeňanům list, v němž chválil jejich mravní chování a vyzýval je k dalšímu pevnému postoji
1414: měšťané pod vedením kazatele Václava Korandy staršího vyhnali příslušníky řádu německých rytířů z města
1419: Václav Koranda přivedl v listopadu do města houfec jihočeských husitů s Janem Žižkou v čele (Plzeň byla považována za jedno ze čtyř „měst Slunce“)
1420: v březnu opustili husité město a odešli do Tábora. Plzeň se poté trvale přiklonila ke katolické straně
1421: Žižka poprvé a neúspěšně obléhal Plzeň
1427: husité obléhali město, dále je obléhali 1431 a 1433–1434
1434: 19. září: Zikmund Lucemburský v náhradu za škody, způsobené Plzni během husitských válek, vydal pro Plzeň zlatou bulu osvobozující obyvatele města od královské berně, cel, mýt a dalších poplatků ze zboží v království českém i celé německé říši
1449: Plzeň se stala členem protipoděbradské jednoty strakonické
1466: Plzeňané odpadli od krále Jiřího Poděbradského
1468: Plzeňané uznali Matyáše Uherského za českého krále
70. a 80. léta: V Plzni působila první tiskárna v Čechách, z jejíž produkce se dodnes dochovalo sedm tisků. Dle nejnovějších výzkumů byla první knihou tištěnou v Plzni (a také v Čechách) latinská Statuta Arnošta z Pardubic, která nesou datum vytištění 26. dubna 1476. Kronika Trojánská, která byla dlouho považována za první knihu tištěnou v Čechách, se na základě rozboru filigránů posunula až k letům 1485 - 1486, tedy pravděpodobně až na páté místo mezi plzeňskými tisky
1480: Nejstarší dochovaná kresba města Plzně z rukopisu Oratio Jiřího z Litoměřic
1480: Plzeňané odkoupili městskou rychtu
XVI. století
1507: velký požár, při němž shořely dvě třetiny města. Další požáry v letech 1525, 1526, 1601, 1604, 1729, 1792, 1835
1546: město po smrti Matouše Švihovského, posledního faráře z řádu německých rytířů, získalo patronátní právo nad farním kostelem
1578: městská rada se usnesla, že žádný nekatolík nesmí být zdejším měšťanem, od té doby byla Plzeň vždy věrným katolickým městem
1599: císař Rudolf II. utekl před morem do Plzně a pobyl tu až do roku 1600; město se stalo dočasně hlavním městem říše
XVII. století
1618: Plzeň poprvé ve své historii vojensky dobyta. jednalo se o vojska Arnošta z Mansfeldu
1633: do února 1634 pobýval ve městě Albrecht z Valdštejna, který byl zavražděn v Chebu 25. února 1634
1635: mor v Plzni, další morové rány přišly v letech 1648, 1680, 1714
1681: na náměstí vztyčen morový sloup, první veřejný projev baroka ve městě
1683: 8. ledna: v Plzni dekretem Leopolda I. založen 35. pěší pluk
1695: v Plzni popraven Jan Sladký Kozina, vůdce chodských rebelů, jeho mrtvola visela na šibenici přes rok (šibenice stála v prostorách dnešního pivovarského areálu)
XVIII. století
1714: založen klášter dominikánek
1776: v Plzni zřízeno gymnázium (původně ho spravovali dominikáni, po zrušení dominikánského kláštera v Plzni přešla správa na tepelské premonstráty)
1786: ve městě bydlelo 5 246 obyvatel
1788: ve městě zřízen regulovaný magistrát
1795: začátek bourání městských hradeb
1799: průchod ruského vojska, spojenců Rakouska proti Napoleonovi, 16.–18. prosince pobýval ve městě generál Suvorov
XIX. století
1804: zřízen filozofický ústav
1818: na plzeňské radnici sehráno první české divadelní představení v Plzni Osvobození Plzně od Táboritů roku 1434
1819: založena česká triviální škola, první česká škola ve městě
1832: postaveno první kamenné divadlo v Plzni (roh dnešní Riegrovy ulice a sadů Pětatřicátníků, první české představení se zde hrálo až 18. ledna 1835) – druhé kamenné divadlo po Praze
1832: otevřena nemocnice
1835: požár věže kostela sv. Bartoloměje
Významnou stopu v historii města zanechal také jeden z nejvýznamnějších českých hudebních skladatelů Bedřich Smetana. V letech 1840 až 1843 studoval na tehdejším německém gymnáziu v Plzni, kde prožil část svého mládí. Právě během pobytu ve městě se naplno rozvíjel jeho hudební talent, vystupoval na společenských akcích a získával první zkušenosti, které později zúročil při tvorbě svých nejslavnějších děl, jako jsou Má vlast nebo Prodaná nevěsta. Na jeho působení v Plzni dodnes odkazuje Smetanovo muzeum, které sídlí v domě, kde během studií bydlel.
1842: Měšťanský pivovar začal vařit pivo
1849: otevřen Saský (dnešní Rooseveltův) most
1856: 11. července: zemřel v Plzni J. K. Tyl, je pochován na Mikulášském hřbitově
1859: založena Waldsteinova strojírna, koupená v roce 1869 Emilem Škodou
1861: otevřena železniční trať Plzeň–Furth im Wald, další tratě 1862 Plzeň–Praha, 1868 do Českých Budějovic a Vídně, 1872 do Chebu, 1873 na Žatec, 1878 do Železné Rudy
1866: téměř dvouměsíční okupace pruskými vojáky
1889: postavena nová městská vodárna na Homolce
1899: vybudována městská elektrárna a zřízena pouliční elektrická dráha (Bory - Lochotín), jejím budovatelem byl ing. František Křižík
1899: Škodovy závody přeměněny v akciovou společnost
XX. století
1902: otevřena nová nemocnice na Borech
1902: otevřena nová budova divadla, dnes J. K. Tyla (otevřena Libuší B. Smetany 27. září 1902)
1917: 25. května: katastrofální výbuch v muniční továrně v Bolevci, zahynulo na 300 lidí
1917: 14. srpna: v Plzni vyhlášeno stanné právo, zrušeno za 14 dnů
1918: 21. června: střelba do dětí v Koterovské ulici v důsledku hladových bouří, šest dětí zemřelo
1918: 28. října: vyhlášeno Československo
1924: vytvořena Velká Plzeň připojením obcí Doubravka, Doudlevce, Lobzy a Skvrňany. Po tomto připojení měla Plzeň 108 023 obyvatel
1938: záborem pohraničí nacistickými vojsky byly k německé říši připojeny Litice
1941: zahájen provoz trolejbusů
1942: v Plzni zřízen magistrát a připojeny obce Bolevec, Božkov, Bukovec, Černice, Hradiště, Koterov, Radobyčice, Újezd
1942–1945: 11 náletů na město, zahynulo asi 926 lidí a zničeno a poškozeno 6 777 domů
1945: 5. května: povstání plzeňského obyvatelstva proti německým okupantům
1945: 6. května: ráno přijela do Plzně americká armáda, Plzeň osvobozena z nacistické nadvlády
1945: v Plzni zřízena Lékařská fakulta Univerzity Karlovy
1948: 25. února: ustaven Okresní akční výbor Národní fronty Plzeň-město a Okresní akční výbor Národní fronty Plzeň-venkov. Městský výbor mj. deklaroval převzetí odpovědnosti za správu města a zastavil činnost politických stran vyjma KSČ
1948: květen: ve dnech 3. výročí osvobození Plzně americkou armádou došlo k občanským protikomunistickým nepokojům
1948: v Plzni zřízena Pedagogická fakulta
1949: v Plzni zřízena Vysoká škola strojní a elektrotechnická
1949: červen: v borské věznici popraven generál Heliodor Píka; následovaly další politické procesy
1953: 1. června: demonstrace plzeňského obyvatelstva proti měnové reformě a režimu, potlačena bezpečnostními složkami a armádou; stržen pomník T. G. Masaryka
1957: začala výstavba sídlišť ve městě (1957 Slovany, 1961 Doubravka, 1966 Bory, 1968 Slovany, 1974 Lochotín, 1989 Vinice)
1968: 21. srpna: v ranních hodinách začala okupace města vojsky Varšavské smlouvy. Během dne bylo obsazeno celé město, na mnoha místech se tvořila diskusní fóra Plzeňanů se sovětskými vojáky, na náměstí Míru před budovou rozhlasu se vytvořila živá barikáda
1972: Plzeň dosáhla 150 000 obyvatel
1976: vytvořena správní jednotka dnešní Plzně. Po různých akcích připojení a odloučení obcí byly definitivně připojeny další venkovské obce: Černice, Radobyčice, Koterov, Červený Hrádek, Křimice, Radčice, (Litice již v roce 1970)
1985: otevřena první část nové fakultní nemocnice na Lochotíně
1990: 5. a 6. května: v Plzni proběhly velké oslavy 45. výročí osvobození americkou armádou za účasti veteránů z USA
1990: k 1. červenci měla Plzeň 175 038 obyvatel
1991: založena Západočeská univerzita v Plzni
1993: založeno Plzeňské biskupství
XXI. století
2003: k Plzni připojeny Malesice, Lhota a Dolní Vlkýš
2014: 1. září: otevřeno Nové divadlo DJKT v Plzni, po 46 letech nahrazuje nevyhovující prostory Komorního divadla, zároveň je prvním divadlem v České republice postaveným po roce 1989. V premiéře zde zazněla Smetanova opera Prodaná nevěsta
2015: Plzeň se stala Evropským hlavním městem kultury
2018: k 1. lednu měla Plzeň 170 936 obyvatel
Foto: město Plzeň
Text: Martin Pecuch a Jana Holá
