Přírodní koupaliště na okraji Manětína se během posledních let proměnilo v kulturní a komunitní centrum, kde se vedle koupání pořádají koncerty, divadelní představení, filmové projekce i akce pro děti.
Mezi vzrostlými stromy stojí dřevěná budova připomínající koupaliště z časů našich prarodičů. Před ní se rozprostírá přírodní bazén, zatímco vedle vody během léta ožívá pódium a u jednoduchého baru se setkávají místní obyvatelé s návštěvníky z dalších částí Plzeňského i Karlovarského kraje.
Plovárna Manětín dnes nabízí koncerty, divadelní představení, pohádky, taneční vystoupení, tvůrčí dílny i filmové projekce. Zároveň však zůstává místem, kam mohou lidé přijít jen posedět pod stromy, vykoupat se nebo strávit čas s rodinou.
Na zdejším pódiu se v minulých letech představili například Lenka Dusilová, Jiří Schmitzer, Monika Načeva, Mirek Kemel, Květy, Tara Fuki, Cermaque nebo skupina Už jsme doma. Prostor ale dostávají také regionální a méně známí interpreti. Areál se zapojuje rovněž do Dětského dne a festivalu Manětínské dvorky, který propojuje hudbu, výtvarné umění, divadlo, tanec i nový cirkus.
Za provozem stojí spolek Baroko v Čechách
Současnou podobu plovárny vytváří spolek Baroko v Čechách, který má areál pronajatý od města Manětín. Jeho členové připravují program, komunikují s vystupujícími, zajišťují provoz baru a zároveň se starají o údržbu budovy i okolí koupaliště.
Nejvýraznější veřejnou tváří projektu je Roman Pekař, kterému lidé říkají Žebro. Na provozu se však podílí více než desítka aktivních členů a další dobrovolníci. Někteří z nich původně nepocházejí přímo z Manětína, ale v regionu našli domov a rozhodli se věnovat svůj volný čas místu, které před jejich příchodem několik let chátralo.
"Bez nadšení všech lidí ze spolku by to nešlo," popsal fungování plovárny člen spolku a aktivní spolupracovník Jakub Chaloupka. Před každou akcí je totiž potřeba připravit areál i techniku, otevřít občerstvení a po skončení programu vše uklidit.
Většina akcí funguje na principu dobrovolného vstupného, díky němuž mohou dorazit také lidé, které by pevně stanovená cena mohla odradit. Vybrané peníze pomáhají zaplatit účinkující, technické zajištění i další výdaje, pořadatelé však předem nevědí, zda bude vybraná částka dostačující.
"Na něco se vybere, na něco ne," shrnul Roman Pekař. Chybějící peníze proto spolek doplňuje z tržeb baru, darů a grantů.
Obnovu areálu i kulturní program podpořila také Nadace Via, díky níž mohli dobrovolníci opravovat pódium, zvelebovat okolí nebo pořídit velkou plachtu, která chrání návštěvníky při nepříznivém počasí.
Dění navíc nekončí posledním letním koncertem. Na jaře se zde pořádají veřejné brigády zaměřené na úklid a opravy, zatímco na podzim se využívá ovoce ze zdejšího sadu při společném moštování.
Historie plovárny sahá do padesátých let
Areál byl vybudován v padesátých letech minulého století, jeho dřevěná budova však svým vzhledem připomíná spíše prvorepubliková koupaliště. Bazén má přírodní charakter a voda do něj přitéká z Manětínského potoka prostřednictvím někdejšího mlýnského náhonu.
Po desetiletí sloužila plovárna obyvatelům města i okolních obcí k odpočinku a rekreaci. Zásadní rekonstrukcí však budova ani její okolí neprošly, takže se na nich postupně začal podepisovat čas.
Nová etapa přišla přibližně v roce 2018, kdy se místa ujali členové spolku Baroko v Čechách, kteří začali zanedbaný areál uklízet, opravovat nejvíce poškozené části a připravovat první kulturní akce.
Spolek do té doby organizoval koncerty a další program například v pronajaté kapli v Nečtinech, manětínská plovárna mu však nabídla větší venkovní prostor a možnost propojit kulturu s koupáním a pobytem v přírodě.
Začátky nebyly jednoduché ani ve vztahu k místním obyvatelům. "První rok se tu z místních neobjevil prakticky nikdo," vzpomínal Jakub Chaloupka. Návštěvnost však postupně rostla a areál se znovu zařadil mezi místa, která přirozeně propojují obyvatele Manětína i okolních obcí.
Budovu čeká rozsáhlejší obnova
Přestože dobrovolníci dokázali plovárně vrátit život, její současná budova je podle města a provozovatelů na hranici životnosti. Areálu navíc chybí část základní infrastruktury, zejména tekoucí voda a kanalizace, bez nichž není možné vybudovat odpovídající toalety ani kvalitnější zázemí pro návštěvníky a účinkující.
Spolek proto nechal zpracovat koncepční studii budoucí obnovy, kterou připravili architekti Tomáš Medek a Matěj Smola z Ateliéru k světu. Návrh, představený veřejnosti v roce 2024, má sloužit jako podklad pro další diskusi mezi spolkem, městem a obyvateli.
Studie řeší území o rozloze přes třináct tisíc metrů čtverečních a počítá například s obnovou hlavní budovy, novým hygienickým a technickým zázemím, přírodním amfiteátrem, menší scénou na mole, brouzdalištěm, saunou a doplněním ovocného sadu.
Součástí návrhu jsou také místa pro karavany, jednoduché ubytování, dětské prolézačky, hřiště na plážový volejbal, pétanque i odpočinkové zóny u vody. Zatím však jde pouze o koncepci, jejíž uskutečnění bude záviset na další projektové přípravě, dohodě s městem a získání potřebných financí.
"Plovárna se stává díky kulturním akcím a příjemné atmosféře velmi pěkným místem na výlet," popsal Roman Pekař výsledek několikaleté práce, která z chátrajícího koupaliště vytvořila živý prostor pro kulturu, odpočinek i společné trávení času.
Celý program najdete zde:
